Děti a my

Když jsem se nedávno ptala sama sebe: Proč jsem chtěla děti?

Kromě toho, že je úžasné přivést na svět nový život, což pro mě narození děťátka je, tak odpověď zněla: „chtěla jsem být u toho, jak rostou.“

Být rodičem, ale i učitelem a vychovatelem je radostí i výzvou.

Rodičem se nerodíme. Rodičem se stáváme. Každý den, každou chvilku improvizujeme a v lepším případě věříme, že to neděláme úplně blbě.

Když jsem s dětmi, plně si důvěřuju. Odevzdám se tomu jejich přirozenému proudu a vlastně sama sobě a jen jsem. Všechno plyne, děti jsou šťastné, živé, ale při tom hodné, ohleduplné. Zkrátka nám to klape.

Když nevíme nebo si nejsme jisti, dítě nám pomůže.    

K tomu aby nám to takto fungovalo a cítili jsme se na té naší společné misi všichni dobře, je zapotřebí jediné:

Osobní a blízký kontakt, který se mezi námi a dětmi nejlépe vytvoří tak, že spolu trávíme ničím nerušený čas.

Pro mě osobně je takový okamžik vzácnou chvílí, kterou si vždy naplno užívám, a za který jsem vděčná.

Protože ze zkušenosti, ale vím, že to není úplnou samozřejmostí a že často náš každodenní shon nebo i jiné překážky, jako třeba strach ze sblížení nebo ztráty rodičovské kontroly apod. nám v tom mohou bránit, rozhodla jsem se využít svých schopností, osvědčeného přístupu a prostoru, který mám k dispozici a nabídnout svou podporu.

Tato služba či spíše taková možnost, příležitost je pro maminky nebo tatínky, kteří by rádi strávili se svým díťátkem ničím nerušený čas a nedaří se jim to třebo proto, že:

• nedokáží se soustředit, když jsou s děťátkem sami a rádi by v sobě takovou schopnost objevili
• běhají jim hlavou neustále věci, které je potřeba udělat (uklidit, umýt nádobí, vyprat apod.) a tak si to úplně nedokáží užít
• nebo naopak třeba se nedaří zklidnit a upoutat pozornost dítěte a je potřeba s tím maličko pracovat.

Hrajeme si na koberci.  Popřípadě tvoříme u stolečku. Prohlížíme knížky.

Cena je Kč 500,--